Orientační běh - sport pro tělo i hlavu
V dnešní uspěchané době plné technologií hledá mnoho z nás způsob, jak se vrátit k přírodě a zároveň si pořádně vyčistit hlavu. Pokud hledáte sport, který prověří vaši kondici, ale i schopnost logického myšlení pod tlakem, orientační běh (neboli „orienťák“) je pro vás to pravé.
Jako výrobci sportovních dresů víme, že orienťák klade na oblečení specifické nároky – musí být odolné proti trní, prodyšné a lehké. Pojďme se ale podívat na to, proč je tento sport tak fascinující a proč mu propadá stále více lidí.
Orientační běh má své kořeny ve Skandinávii na konci 19. století. Původně šlo o vojenské cvičení určené k tréninku přesunu v neznámém terénu s mapou a buzolou. První veřejný závod se konal v roce 1897 v Norsku.
Skutečný rozmach však přišel až po roce 1919, kdy švédský major Ernst Killander začal organizovat závody jako způsob, jak přitáhnout mladé lidi k pohybu v přírodě. Od té doby se orienťák rozšířil do celého světa, vznikla Mezinárodní federace orientačního běhu (IOF) a sport se rozvětvil do několika disciplín, včetně cyklo-orientace (MTBO) nebo lyžařského orientačního běhu.
Princip orientačního běhu je zdánlivě jednoduchý: projít v určeném pořadí kontrolní stanoviště v terénu v co nejkratším čase.
Mapa a buzola: To jsou vaše jediné pomůcky. Moderní GPS hodinky jsou sice povoleny pro záznam trasy, ale během závodu je nesmíte používat k navigaci. Mapy pro OB jsou velmi podrobné (měřítka 1 : 10 000 nebo 1 : 15 000) a zachycují každý detail – od skalek až po hustotu porostu.
Kontroly (lampiony): Stanoviště jsou označena bílo-oranžovými trojbokými hranoly. Každý běžec má elektronický čip, kterým v kontrolním bodě potvrdí průchod.
Volba postupu: Tohle je klíč k úspěchu. Mezi kontrolami neexistuje jedna „správná“ cesta. Je lepší běžet přímo přes prudký kopec, nebo ho oběhnout po delší, ale rovinaté cestě? Rozhodnutí je na vás.
Orienťák se často nazývá „běh s šachovnicí“. Zatímco při silničním běhu můžete „vypnout“, tady musíte být neustále ve střehu. Jakmile ztratíte koncentraci, skončíte v jiném údolí.
Absolutní kontakt s přírodou: Zapomeňte na asfalt. Čeká vás měkký mech, borůvčí, hluboké lesy a dechberoucí výhledy.
Sport pro všechny generace: Na závodech uvidíte pětileté děti i osmdesátileté veterány. Kategorie jsou rozděleny podle věku a náročnosti, takže si svůj závod najde každý.
Skvělá komunita: Orientační běh je rodinný sport. Atmosféra v centru závodu (shromaždišti) je vždy přátelská a po doběhu se u mapy rozebírají chyby a postupy s ostatními soupeři.
Mentální restart: Soustředění na mapu je tak intenzivní, že zapomenete na všechny pracovní i osobní starosti. Existuje jen tady a teď – mapa, les a další kontrola.
Vzhledem k tomu, že se běhá v hustém lese, potřebujete vybavení, které vás podrží. Typický orientační běžec nosí:
Dres z technického materiálu: Musí odolat zatrhnutí o větve a skvěle odvádět pot.
Běžecké kalhoty (tzv. "elasťáky" nebo "šusťáky"): Často zesílené na holenní části kvůli ochraně před trním.
Boty s hřeby: Pro maximální stabilitu v kluzkém terénu a na mokrých kmenech.
Pokud vás láká dobrodružství, kde každý metr trasy píšete vy sami, zkuste orientační běh. Ale pozor – je to silně návykové!
