ALISY SPORT Team
ALISY Hrádek Bike & Run Team
Běh/Cyklistika/Triatlon - Hrádek n.N.
Jsme tým amatérských sportovců zaměřujících se na vytrvalostní sporty, zejména cyklistiku, běh a triatlon... Tým vznikl před koncem roku 2022 jako přímý nástupce týmu KSM Hrádek, ale fungujeme na trochu jiných principech než náš předchůdce, zaměřujeme se hlavně na propagaci značky Alisy, která nás podporuje svými oblečky a ty my na oplátku prověřujeme, testujeme a špiníme blátem závodních tratí v našich oblíbených sportech. Dalším důležitým partnerem týmu je město Hrádek nad Nisou, které významně podporuje naši činnost, proto ho i náš tým hrdě nese v názvu. Jádro týmu pořád tvoří hlavně Hrádečáci, ale už dávno se neomezujeme pouze na tuto lokalitu, a tak jsme mezi námi přivítali borce z širšího okolí.
Spolu organizujeme závody, staráme se o místní singltrek a snažíme se přispívat k rozvoji sportu v našem městě a jeho okolí.
David Flak
Triatlon - Praha
Sportuji celý život, ale závodně a systematicky se sportu věnuji zhruba 13 let. Tehdy jsem začínal se silniční cyklistikou pod vedením skvělého trenéra a cyklisty Jirky Sekery. Ustavičné a několikahodinové tréninky na kole mě ale neuspokojovaly a já pak tréninky na kole začal šidit tréninkama běhu. Běh mě nesmírně bavil a i výsledky z běhu začaly být mnohem zajímavější než na kole. Pak jsem vyzkoušel malý počernický triatlonový závod a uvědomil si, že triatlonová všestrannost je to, co chci. Triatlonu se závodně věnuji asi 6 let. Věnuji se jak silničním, tak i těm terénním. Jezdím krátké a dlouhé, ale i ty „zážitkové“ extrémní jako jsou český winterman a slovenský triatlon attack. Na jaře a na podzim závodím především v běžecké disciplíně. Asi nejvíce mne baví trailové běžecké závody s délkou nad 15km a s vysokými nastoupanými metry, kde mám velmi slušné výsledky. A plavání? – to je pro mne nejtěžší triatlonová disciplína. Plavu nerad, a protože mi plavání vůbec nejde, tak se o plavání zmiňovat nebudu… Triatlon mě naučil time managementu – být schopen přesně si plánovat, kdy, co a jak dlouho. Po přečtení pohádky na usnutí mé dceři usínám často před 22.hodinou. Občas pro mne bývá nutností začínat tréninky již v 5:00 hodin ráno, odjet si například silniční tříhodinový trénink a v 8:00 hodin již být v práci. Pracuji kousek od domova, v Arcidiecézní charitě Praha, kde vedu středisko, které se zabývá rozvojovou pomocí v subsaharské Africe, Indii.
Eva Filipiová
Běh - Šumperk
Pracuji jako fyzioterapeutka a sport je nedílnou součástí mého života.
Kromě běhu hraji závodně florbal, z dalších oblíbených sportů bych zmínila kolo, běžky, volejbal.
8. sezonu oblékám dres AK Olymp Brno, kam jsem přestoupila z milovaného TJ Šumperk za novými zkušenostmi. Dodnes se zde snažím o co nejlepší výsledky na dráze (3000m př.) i na silnici (zejm. půlmaraton, maraton), kde jsem měla vloni obzvláště vydařenou sezonu a získala své první mistrovské medaile v těchto disciplínách.
Sport by ale neměl být jen o honbě na medaile, to bychom se měli snažit mít na paměti všichni :)
Jana Hakenová
Běh - Liberec
Běh se tak nějak stal součástí mého chaotického života…. A proto, že jsem dost soutěživý typ, začala jsem v roce 2018 i závodit a myslím, že mým prvním závodem byl v témže roce i ALISY běh TROJZEMÍM, mám doma i tu jejich první perníkovou medaili Takže trochu jsem toho od té doby naběhala, užila si spoustu srandy, ale i té sportovní bolesti…
Ale co mi tak nejvíce utkvělo v paměti, je náš každoroční závod v Chorvatsku.
V rámci dovolené si i zazávodíme a vloni se mi konečně po třech ročnících podařilo získat medaili mezi ženami a hned tu druhou nejvyšší.
Všem přeji hodně sportovního štěstí a kupu zdraví!!!
Jana Svatošová
Běh - Liberec
Běh mne provází od páté třídy ZŠ. Nejprve jako mílařku na dráze v drese AC Česká Lípa, kde jsme se úspěšně probojovaly s družstvem žen až do národní nejvyšší extraligové soutěže. Postupně se tato záliba přetavila v biky a trailové běhání, které mi zůstalo dodnes a zatím se daří i nějaké ty dílčí úspěchy u nás i v zahraničí.
V zimě se daří medailové úspěchy na běžkách a skialpech.
Jsem ráda, že mohu kombinovat svou zálibu s profesí fyzioterapeuta, kde se věnuji nejčastějším běžeckým obtížím. Není nad možnost praktického pohledu.
Jsem pyšnou mámou dvou skvělých pubertálních dětí, které jsou samozřejmě mojí největší životní výzvou :-)
A co očekávám od roku 2024? Především ve zdraví absolvovat další běžecké zkušenosti u nás, v Rakousku, na Slovensku atd.
Jitka Špičáková
Běh - Olomouc
Na vysoké škole jsem potřebovala mezi učením "vypnout", a tak jsem hledala různé možnosti odreagování. Začala jsem běhat, nejdřív kolečko kolem domu, pak 2...až jsem běhala hodinu a zjistila, že už bez běhu nemůžu být. Do toho jsem zkusila nějaký závod. A ejhle. Závislost :)
Běhám pro ten skvělý pocit, pro tu partu lidí, se kterou se potkávám (stejně „postiženou“), pro to překonávání se, pro plnění si svých snů-prostě běhám pro sebe! Je to čas, kdy jsem jen sama se sebou.
Jsem máma 2 dětí, prozatím čerpám výhod mateřské - běh s kočárkem :-) Jsem tak trošku nezmar, potřebuji pořád pohyb. Plavání, kolo, běžky... ale hlavně ten běh je má vášeň.
Karel Jirák
Triatlon - Stráž pod Ralskem
Mám rád pohyb na čerstvém vzduchu. V dětství to bylo skotačení s kamarády a turistika s rodiči, později cyklistika zážitková a jako dopravní prostředek. S výkonnostním sportem jsem začal až po třicítce, když jsem propadl kolečkovému bruslení a postupně se propracoval až na stupně vítězů v rámci MČR a v legendární 24 hodinovce v Le Mans bral 2. místo v kategorii dvojic. Po deseti závodních sezónách jsem zkusil novou výzvu triatlon a duatlon a v tom jsem se našel. Bližší mi je terénní, ale pokládám ho i silničním a pro ještě větší pestrost zkouším různé tratě od sprintu až po železného muže a ve své věkové kategorii jsem tak už celkem získal 10 medaili z MCR a z toho 4 zlaté. Budu doufat, že zdraví a láska k sportu vydrží i nadále.
Kateřina Mlčochová
Triatlon - Praha
Se sportem jsem vážněji začala až po narození druhé dcery. Dodnes si pamatuji na první hodinu běhání, kde jsem hned na začátku dostala vyčiněno, proč mám na sobě ten „peřich“ (teplou bundu) a v ruce láhev s pitím. Rok se s rokem sešel a já už běhám s mým „společensko-kulturně-jídelním“ kroužkem každý čtvrtek téměř 12 let. Postupem času jsem navyšovala jak počet kilometrů, tak dobu, kterou běhu věnuji, což nakonec vyústilo i ve snahu začít závodit. Každý rok se snažím pokořit svůj osobní rekord na maratonu a půlmaratonu a mimo to se účastním i menších lokálních závodů. V roce 2018 jsem k běhu přidala plavání a silniční kolo a poprvé se postavila na start polovičního ironmana. Po třech letech se mi dostalo cti a stala jsem se ve své věkové kategorii Mistryní ČR a Slovenska v dlouhém triatlonu. Během sezóny se snažím o umístění v Českém poháru, ale mojí motivací je samozřejmě cíl nejvyšší…Havaj) Bez sportu už si svůj život ani neumím představit, beru z něj jak energii na zdolávání těžkostí všedního dne, tak je pro mě zároveň obrovskou relaxací. A jako jeden z hlavních benefitů sportu vidím úžasnou partu lidí, kterou jsem díky triatlonu poznala.
Katrin Sásová
Triatlon - Šternberk
Je mi 25 let a pocházím z podhůří Jeseníků. Sport dělám od malička a je mou největší vášní. Začínala jsem u atletiky, kterou jsem dělala 15 let závodně. Vždy jsem se profilovala jako sprinter. S nástupem do práce (učitelka TV - Přírodopis) jsem od atletiky ustoupila, protože jsem se chtěla věnovat i jiným sportům. Po půl roce ježdění na kole a občasného plavání jsem si řekla, že by mohla být sranda vyzkoušet si triatlon. Na závodě jsem skončila druhá. To se mi moc nelíbilo, jelikož vždy, když začínám něco nového, chci být lepší a lepší. Triatlon mě strašně nadchnul a musela jsem objet každý závod v okolí. Má první triatlonová sezóna skončila překvapením, v podobě 3. místa na MČR v duatlonu (v kategorii).
Moje cíle do nadcházejících let jsou nadále se zlepšovat, sbírat zkušenosti a hlavně mít pořád stejnou chuť závodit a vyhrávat.
Poslední, co bych chtěla vzkázat je větička (propůjčená z písničky od Bena Cristovao), kterou se řídím i já: "Dělej, co tě baví, s lidma, co tě baví!"
Lucie Vikartovská
Běh - Karlovice
Běhám po silnici a stezkách, nejčastěji v Jeseníkách a kolem Pradědu. Píšu a motivuji začínající i zkušené běžce. Ráda fotím a inspiruji sportovce. Jsem cílevědomý a vytrvalý člověk, proto slovo nejde neexistuje. Osobní motto: ,,I cesta může být cíl."
Lukáš Hradecký
Běh - Teplice
Mám rád aktivní pohyb a sport téměř ve všech jeho podobách.
Vedu k tomu od malička i své děti a tak jsme vlastně neustále na nějaké akci, závodech nebo venku v přírodě. Vždy se však snažím, aby ten aktivní pohyb byl zároveň zajímavým zážitkem a poznáním.
Když mi byl diagnostikován Diabetes 1. typu, zjistil jsem po krátké době, že BĚH je lepší než inzulin.
Naučil jsem se s tím pracovat a běhání jsem zcela propadl.Po pár závodech už jsem věděl, že bych v běhu nemusel být špatný a začal se soustředit na konkrétní cíle a výzvy, které se mi daří slušně plnit.
Jsem do všeho takový nadšenec a blázen, tak jsem neskutečně rád za svou úžasnou ženu, která mé bláznivé nápady vždy rozumně zkoriguje.
Lukáš Pulgret
Cyklistika - Tišnov
Kolo je vášeň, forma svobody a nejlepší nástroj pro ventilaci stresu.
Krásu cyklistiky jsem objevil při studiích na gymnáziu, kdy jsem se nejvíce bavil traily a sjezdy. Postupem času jsem našel kouzlo horské cyklistiky a první cyklistické závody horských kol jsem absolvoval v roce 2012. Každoročně se postavím na start přibližně patnácti závodů.
Nejčastěji mě můžete potkat v lesích na Tišnovsku nebo Pardubicku. Rád vyjedu s přáteli i do Alp, Dolomit, Španělska či do Jeseníků.
Aktuálně jsem absolvoval kurz trenéra cyklistiky. Neustále rád posouvám své hranice a chci být lepší verzí sebe sama, jak v cyklistice, tak v osobním živote. Tak to zkus taky!
Lukáš Trapp
Triatlon - Karlovy Vary
Je mi 34 let (zatím :) ). Když to vezmu hezky od začátku, tak jsem se sportem začal cca v 6-ti letech, kdy jsem začal navštěvovat plavecký oddíl v K. Varech, odkud pocházím a kde stále žiji. Závodně jsem plaval do 15-ti, a protože jsem nebyl žádný Michael Phelps, bylo zapotřebí se trochu poohlédnout po něčem trošku jiném. Vyrůstal jsem ve sportovní rodině, kde sport všeho druhu bujel a na kole jsem trávil dost času, proto triatlon byl jasnou volbou. Naštěstí v K. Varech v tu dobu byla velká triatlonová základna, a tak mé další sportovní směřování mělo jasně daný cíl. S triatlonem jsem bojoval až do vysoké školy, kdy jsem závodil v českých pohárech ve sprint triatlonu a Xterra triatlon mi také nebyl cizí. Na VŠ jsem vyzkoušel i jiné sporty a jelikož v průběhu studia se u mě objevilo degenerativní onemocnění kloubů, byl jsem nucen s aktivním sportem přestat. Díky tomu jsem dostudoval VŠ, měl čas na jiné zájmy a mohl jsem cestovat. Tato sportovní pauza, kdy jsem se hýbal jen nahodile a dle chuti mi vydržela celých 10 let. V roce 2022 jsem měl potřebu opět začít dělat něco systematicky, a proto jsem se zkusil vrátit k triatlonu. Času na trénink mám sice méně, jelikož mám doma dva malé sviště, ale práce jako pedagog mi poskytuje prostor i během vyučování, nebo v dopoledních hodinách k tomu, abych tam zařadil nějaký ten trénink. A protože jsem trochu narušený tabulkový typ člověka, který má každou minutu svého dne naplánovanou týden dopředu, musel jsem i naplánovat své tréninkové snažení. Jako motivační cíl pro sezonu 2024 jsem si stanovil závod v německém Duisburgu – Ironman 70.3 s cílem dokončit pod 5:45. Pokud mi nadále bude zdraví sloužit a situace v rodině dovolí, rád bych v mém tréninkovém nasazení pokračoval i v následujících letech třeba i s vyššími cíli. Potkat se letos také můžeme na běžeckých závodech karlovarské Hopr ligy, triatlonovém poháru karlovarského kraje, nebo například na sprint triatlonu Ledroman u italského jezera Garda.
Marek Vajbar
Cyklistika - Nový Jičín
Jsem otec dvou dětí a technický ředitel. Vášnivý cyklista s 15 lety zkušeností. Přestože jsem měl úspěchy v silničních závodech, upřednostňuji jízdu na MTB a gravel. Mé největší úspěchy však spočívají mimo závodní trať – v šťastném manželství a rodině. Přesto jsem si našel čas na účast na lokálních závodech, kde jsem dosáhl několika pódiových umístění. Mé nadšení k cyklistice mi přináší radost i vyváženost v dnešní hektické době.
Martin Turčan
Běh - České Budějovice
Je mi 44 let a miluji sport všeho druhu. Od pěti do 20let jsem hrál v rodném Tisovci soutěžně fotbal. V podstatě od té doby běhám a stále mě to baví a naplňuje. Poslední 3 - 4 roky malinko víc i díky podpoře mojí skvělé rodiny.
Několikrát v roce se účastním závodů u nás v Českých Budějovicích a na Slovensku. Běhám pro radost, ale když to občas cinkne, tak me to samozřejmě potěší a motivuje. Rád totiž překonávám sám sebe. Věřím, že budu moct ve zdraví sportovat ještě spoustu let.
Nejvíc se mi líbí, že běh je sport, ve kterém nikdo neprohrává - naopak, každý kdo vyběhne ať už v tréninku nebo závodě, je vítěz!
Martina Bradáčová
Běh - Lubná u Rakovníka
Začala jsem běhat na podzim roku 2012 abych se odreagovala od dětí a práce. V dubnu 2013 jsem zkusila první závod, po kterém přišla motivace se běhu více věnovat.
Běhám různé vzdálenosti od 5 km až po maraton. Trénuji po práci 6x týdně pod dohledem Petra Donnera, který mi už 5 let píše tréninkové plány na každý den.
Pořád mám radost z běhu a chuť posouvat vlastní hranice možností.
Zatím mám maraton za 3:12:30, půlmaraton 1:29:20, 10 za 40:50
Matyáš Večeřa
Triatlon - Třebíč
Jsem z Třebíče a moji hlavní závodní disciplínou a největším koníčkem je triatlon. Dále se věnuji běžeckým, cyklistickým a plaveckým závodům samostatně.
Pro nadcházející sezónu kromě účasti v Českém poháru se chystám zabojovat o účast na Olympiádě dětí a mládeže.
Ve volných chvílích pracuji na svém bike parku, který postupně rozšiřuji.
Kromě sportu, který mi zabírá téměř veškerý volný čas, rád pracuji a zkouším nové věci na 3D tiskárně.
A pokud mám i přes výše uvedené aktivity chvíli čas, tak jsem rád se svoji malou neteří Zoe.
Miroslav Balatka
Běh - Rádlo
Pocházím z lyžařské rodiny. Moje teta Helena Šikolová je olympijská medailistka ze Sappora. Otec i strýc několikrát opanovali stupně vítězů na Jizerské 50. Z toho důvodu není příliš překvapivé, že mým prvním sportem byl běh na lyžích, se kterým jsem začal na druhém stupni ZŠ ve sportovní třídě v JBC. I přes zisk několika medailí na MČR jsem po pár letech cítil, že samotné běhání na lyžích mě úplně nenaplňuje. Proto, když jsem začal navštěvovat Sportovní Gymnázium v Jablonci n/N, už to bylo se zaměřením na biatlon. V biatlonu jsem byl členem juniorské reprezentace společně s budoucími hvězdami zlaté generace (Moravec, Šlesingr, Soukup). K mým největším úspěchům patří 5. a 6. místo v závodě Evropského poháru, dvakrát účast na MS v Letním Biatlonu (kros se střelbou) – nejlépe 15. v závodě s hromadným startem a 5. ve štafetě ve Forni Avoltri. Rovněž jsem se dvakrát zúčastnil světové zimní univerziády v Innsbrucku a Turíně. Titul Mistra ČR jsem získal v každé věkové kategorii včetně dospělých. Vedle sportu jsem studoval na TUL fakultu Mechatroniky. Biatlon jsem si natolik zamiloval, že v něm závodím stále. Letos jsem se zúčastnil Winter World Master Games v Itálii, kde jsem v biatlonu vybojoval dvě stříbrné medaile a v běhu na lyžích k tomu přidal další tři cenné kovy. No a jaký je můj vztah k běhání? Vždy byl součástí mé letní přípravy na zimu. Zatímco dříve mi silniční běhy nic neříkaly, po narození dcery jsem začal hodně běhat s kočárkem po silnici a i silnici postupně přišel na chuť. Proto všechny mé osobní rekordy jsem zaběhl až po třicítce. Prozatím jsou na těchto hodnotách: 10 km 34:16, ½ maraton 1:16:22, maraton 2:52:07. Věřím, že minimálně jeden osobák se mi letos podaří vylepšit. Závěrem bych řekl, že běhání je pro mě především formou mentální relaxace. Životních mott mám více, ale to hlavní je: „Nikdy se nevzdávej!“.
Miroslava Košecová
Cyklistika - Křemže
Žiji v malé vesnici vzdálené 15 km od Českého Krumlova, která leží na úpatí hory Kleť uprostřed Chráněné krajinné oblasti Blanský les.
Před 5 lety jsem se účastnila charitativního cyklo závodu a kolo se od té doby stalo mojí vášní a životním stylem.
Od dětství jsem byla rodiči podporována ve sportovních aktivitách. Závodně jsem se věnovala veslování, ze kterého mám medaile z MČR.
Natálie Trnková
Triatlon - Roudnice nad Labem
Ke sportu mě vedli rodiče a prarodiče od malička, zkusila jsem jich celou řadu a v 10ti letech mě nejvíce oslovilo závodní plavání, kterému jsem se věnovala zhruba do 18ti.Po cca 2 leté sportovní pauze, mi samozřejmě pohyb začal chybět a časem i závodní atmosféra. Zkusila jsem pár běžeckých závodů a líbilo se mi, že oproti plavání se člověk pohybuje venku. Zhruba před 4 lety jsem se celkem náhodou dostala na triatlonový závod - půjčila jsem si kolo a řekla jsem si, že to zkusím. Od té doby bych řekla, že se můj život dost změnil. Trénovat a kombinovat 3 disciplíny bylo najednou úplně něco jiného, zajímavé, ale časově velmi náročně. Naprosto mě to uchvátilo. Nejsem až tak dobrá cyklistika, ale i tak jsem svoje první závody směřovala k terénnímu triatlonu. Postupem času jsem přešla i k silničnímu triatlonu a aktuálně to kombinuji.
Mám ráda rozmanitost, takže mimo triatlon si ráda zajdu zahrát volejbal, lézt na stěnu a v zimě to jsou běžky a skialpy.
Ondřej Brokeš
Triatlon - Poříčí nad Sázavou
Je mi 26 let. Od malička rád sportuji, zkouším nové výzvy a posouvám své hranice. Od útlého věku jsem se věnoval fotbalu, který ve mě vybudoval soutěživost, pracovitost a týmového ducha. Novou výzvou se však stal triatlon, ve kterém jsem se našel. Mezi další koníčky patří duatlon, běžecké a sjezdové lyžování, skialpinismus a kolektivní sporty.
Rád bych inspiroval a motivoval ostatní sportovce, nejenom k lepším výsledkům, ale především k pozitivnímu vztahu ke sportu a pohybu.
Ondřej Hudec
Běh - Jezeřany Maršovice
Žiju v malé vinařské vesnici na Znojemsku, jsem otec dvou dětí a člověk, který má rád pohyb všeho druhu. Mimo běh, který je pro mě prioritní, si občas taky zacvičím, vyjedu na kole, rád zajdu na procházku do přírody.
Nejčastěji mě potkáte na běžeckých závodech na Jižní Moravě, primárně na tratích do 10km, pro zpestření si ale rád vyzkouším i tratě delší – do půl maratonu. V roce 2023 se mi dařilo na těchto distancích opakovaně umisťovat na stupních vítězů, díky čemuž se mi podařilo zaujmout firmu Alisy a dostal jsem tak příležitost stát se jejich ambasadorem, čehož si moc vážím a těším se na spolupráci v letošním roce.
V letošním roce bych rád navázal na rok loňský, zkracoval své časy na závodech a posouval se ve výsledkových listinách na místa nejvyšší :) Držte mi palce!
Petr Hostička
Cyklistika - Pelhřimov
Rád se účastním MTB závodů, objevuji nová místa a posouvám svoje hranice. Je mi 48 let a opravdu aktivně jsem začal sportovat až s dětmi. Dcera naši rodinu přivedla k olympijskému WT Taekwondo, kterému jsme následně propadli. Stal jsem se držitelem 2.DANu a aktivním rozhodčím. Dříve jsem kolo využíval na vylepšování kondice, ale s postupem času se tréninky přesunuly z tělocvičny na kolo. Rád se účastním MTB závodů. Hlavní moje závodní motto je: "Dostat se do cíle co nejrychleji, ale hlavně celý a zdravý".
Tereza Korhoňová
Běh - Mostkovice
Je mi 22 let a pocházím z menší vesnice kousek od Prostějova. Celý život se pohybuji ve vrcholovém sportovním prostředí a pohyb je neodmyslitelnou součástí mého života. Od útlého věku až po juniorskou kategorii jsem se věnovala převážně atletice, kde jsem uspěla několika medailemi na mistrovství české republiky a reprezentovala jsem i na mezistátním utkání v Polsku. Při vstupu do ženské kategorie jsem se rozhodla svůj sportovní směr pozměnit a nyní se naplno věnuji triatlonu a dálkovému běhání. Kam tato cesta povede zatím nevím, ale v hlavě mám spoustu cílů, kterých chci dosáhnout.
Tereza Kulštejnová
Cyklistika - Kunčice pod Ondřejníkem
Cyklistika je mou vášní od mých 12 let, kdy jsem za vysvědčení dostala své vytoužené horské kolo. První vyjížďky jsem absolvovala s mamkou, ale brzy jsem začala jezdit sama a kolo jsem hojně využívala jako přibližovadlo všude možně. I když jsem za sezónu najela i okolo 8000 km nikdy mě nenapadlo jezdit závody. V ježdění na kole mi nezabránily ani mé dvě děti, které samozřejmě ihned po příchodu na svět vyfasovaly cyklistický vozíček, s jehož jízdou strmě stoupala i má fyzička. Bydlím v samém srdci Beskyd, takže když chci jet z kopce, musím si pořádně máknout do kopce.
Svůj první závod jsem víceméně z legrace absolvovala před pěti lety a vůbec mě nenapadlo, že budu stát na stupni vítězů. Ten pocit byl zkrátka nepopsatelný. Před dvěma lety jsem si pořídila silniční kolo, které mě naprosto uchvátilo. Ale nejezdím jen na kole, v zimě běhám, několikrát jsem úspěšně absolvovala mistrovství ČR v zimním horském maratonu LH24, lyžuji a ke sportu vedu i své dvě děti. Sport je pro mě zkrátka životní styl i jakýsi druh relaxace a děkuji svému manželovi, že mě v tom podporuje, dělá mi support, servisuje kola a především hlídá děti.
Tomáš Smolicha
Běh - Nový Malín
Je mi 28 let a první běžecký závod jsem zkusil před 18 lety v České Třebové s tátou. Od té doby mě to chytlo. Běhání pro mě není jen sport, je to moje vášeň, můj životní styl. Běhání mi dodává energii a radost. Každý kilometr, každý krok, je pro mě nejen fyzickou aktivitou, ale také mentálním únikem a způsobem, jak se spojit s přírodou.
Běhám hlavně pro radost a pro zlepšení své kondice. Miluji diskuse o tréninkových metodách, nových trasách a závodech. Běhání mě neustále inspiruje k objevování nových výzev a možností. Pracuji jako učitel tělocviku na základní škole a snažím se být pro své žáky vzorem. Ukazuji jim, že sport a pohyb mohou být zábavné a přinášet nejen radost, ale také zdraví.
Když si plánuji volný čas a dovolené, vždy se snažím začlenit do programu nějakou běžeckou aktivitu. Pro mě není nic lepšího než probudit se brzy ráno a vyrazit na běžeckou trasu, abych objevil krásy nových míst. Mé běžecké cesty nejsou jen o závodech a výkonech. Jsou to cesty k osobnímu rozvoji a štěstí. A doufám, že svým příkladem mohu inspirovat i ostatní, aby objevili krásu běhání a jeho pozitivní vliv na život.
Tomáš Tvaroužek
Cyklistika - Nová Role
Sport mi nebyl nikdy cizí. Od mala jsem hrál hokej, pak tenis, pak taky florbal, ale na kole a lyžích jsem jezdil snad odjakživa. Začínal jsem v terénu, kde jsem vyzkoušel první závody a také jsem pomáhal vést cyklistický oddíl. Vždy mě však fascinovala silniční cyklistika a každý rok jsem se těšil na Tour de France, kterou jsem poctivě sledoval. V osmnácti jsem si splnil sen a koupil si první silničku, na které jsem však začínal velice pozvolna.
Větší zlom přišel až během studií, kdy jsem potřeboval nějaké odreagování od učení. To jsem začal s během, ale také jsem se vrátil k cyklistice. V roce 2016 jsem absolvoval první lokální silniční závod a hned z toho bylo vítězství na kratší distanci. No a od té doby se v tom vezl. Trochu systematičtější tréninky, skupinové vyjížďky (spíš takové malé závodění) a také pravidelná účast na všech silničních závodech v Karlovarském kraji. Díky slabší konkurenci v kategorii z toho bylo i dost pódiových umístění a také nějaké krajské mistrovské tituly. No tak jsem to zkoušel i za hranicemi kraje v početnější konkurenci a nikdy z toho žádná velká ostuda nebyla. Za posledních několik let jsem tomu už úplně propadl a každý rok končil s více jak 12 tisíci kilometry v nohách.
Veronika Fülová
Běh - Liberec
Ve svých 30 letech nacházím sílu a klid při dlouhých bězích, kde každý krok podporuje moji odhodlanost a odolnost. Mimo běžecké tratě pracuji jako biomedicínský inženýr v kardiocentru liberecké krajské nemocnice. Jako ambasadorka Alisy se budu snažit inspirovat ostatní, aby překonávali své limity a objevovali sebe sama a abychom společně dosáhli našich snů.
Vladimír Kolář
Běh - Hrádek n.N.
Do roku 2013 jsem se věnoval bojovým sportům, kde jsem poměrně úspěšný. Jeden z největších úspěchů byl druhé místo na mistrovství Evropy v Německu, potom následovalo mnoho medailových umístění na mistrovství České republiky a spousta profesionální zápas v Thajském boxu. Do té doby byl pro mne běh spíš doplněk. Po roce 2013 jsem se začal věnovat běhu na plný úvazek. Po několika letech plácání se a hledání správného způsobu trénování jsem se spojil, s Vítkem Pavlištou a pod jeho vedením jsem doteď. Nikdy jsem nečekal, že i přes přibývající roky může člověk stále zrychlovat a často se objevuji, na nejvyšších příčkách, i napříč kategoriemi.
Vojtěch Bárta
Běh - Ostrava
Je mi 25 let a běhání se věnuji prakticky celý život. V mládí jsem hrál fotbal, ale nikdy mi to moc nešlo, tak mě rodiče zapsali do atletického klubu SSK Vítkovice. Řadu let jsem běhal krátké distance na dráze, ale v 18 letech si mé srdce získaly dlouhé silniční distance. 10 km, 1/2 maraton a maraton. Po škole jsem začal chodit do práce. Ale i když pracuji v 3 směnném provoze, který mé tréninky hodně limituje, nebrání mi to v naběhávání zhruba 500 km měsíčně. Snažím se trénovat podle plánu a co nejlépe se připravit na hlavní závody sezóny pod taktovkou trenéra Pavla Nováka.
Věřím, že se do budoucna dokáži protlačit mezi českou běžeckou špičku, kde si získám své čestné místo.
Vojtěch Fryč
Běh - Přerov
Sportu se věnuji odjakživa. Začínal jsem s fotbalem, poté jsem se věnoval atletice a nakonec jsem skončil u kolové, tedy fotbalu na kole. Na střední škole mě chytil florbal, kterému se snažím rekreačně věnovat i nadále. Běhu jako takovému jsem propadl až se psem, jelikož jsem ho potřeboval unavit. To mě dovedlo ke canicrossu, o jehož existenci jsem tehdy neměl tušení. Běhali jsme pro radost a brzy se zúčastnili i prvních závodů. Začalo se nám dařit a já si řekl, že bych se tomuto sportu měl věnovat naplno. Teď objíždíme závody po celé republice, včetně mistrovství České republiky.
Canicross se stal mojí srdeční záležitostí. Z laika, který o tomto sportu nevěděl nic, jsem se vypracoval na trenéra a pomáhám tak i dalším lidem objevovat kouzlo běhu se psem.
Zdeněk Müller
Běh - Rokycany
S běháním jsem začal před pár lety, hlavní motivací byla změna životního stylu a snaha zhubnout. Běh se postupně stal mým největším koníčkem a změna byla větší, než jsem původně zamýšlel. Bez pohybu si už svůj život neumím představit. Běhám rád u nás doma v Brdech, ale i při cestování - mé další zálibě. Nikdy si nezapomenu zabalit běžecké věci :). Běh rád doplňuji jízdou na kole. Jen pohyb vpřed nás posouvá - ať už po běžecké trase, nebo i v životě.
